50. vesmírný týden 2020

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 8. prosince v 1:37 SEČ. 11. prosince ráno nastávají příznivé zákryty hvězd v souhvězdí Panny. Kolem 6:20 SEČ vystupuje zpoza neosvětlené strany hvězda 6,6 mag a zároveň se schová za osvětlený srpek hvězda 5,5 mag.

Planety:
Jupiter (−2 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer nízko nad jihozápadem a jejich vzdálenost od sebe na obloze klesla pod 1,5 stupně a během týdne to bude již méně než stupeň. Mars (−0,8 mag) je vidět večer vysoko nad jižním obzorem. Zde je také více k jihozápadu Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a více na jihovýchod v Beranovi je jasnější Uran (5,7 mag). Ráno září nízko nad jihovýchodem jasná planeta Venuše (−3,9 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Nejzajímavější aktivní oblast AR2786 pomalu zapadá a nová AR2790 není tak magneticky komplexní. Jsou zde menší skvrny a menší aktivita. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kometa C/2020 M3 (ATLAS) se nyní pohybuje souhvězdím Vozky poblíž známé trojice hvězdokup. 

Na 13. až 15. prosince připadá maximum meteorického roje Geminid. A protože to je také období kolem měsíčního novu, bude noc velmi tmavá a vhodná pro pozorování tohoto roje. Sfrekvencí více než 110 meteorů za hodinu patří k těm s nejvyšší aktivitou během roku. Vzhledem k umístění radiantu v souhvězdí Blíženců (Gemini) lze největší počty spatřených meteorů očekávat v druhé polovině noci, kdy je radiant nejvýše na obloze. Ovšem v případě tohoto roje je radiant už po deváté večer ve výšce více než 40°, takže rozhodně není nutné čekat a rozhodne spíše počasí. Meteory jsou spíše středně rychlé (34 km/s) a vylétají zdánlivě z oblasti poblíž hvězdy Castor.

1. prosince přišla z Portorika neblahá zpráva, že platforma nesoucí přístroje se zřítila na anténu velkého radioteleskopu Arecibo. Tím byla ukončena éra tohoto přístroje, který poslední roky stíhaly problémy, především od zásahu hurikánem Maria v roce 2017.

Kosmonautika

Čínská sonda Chang’e 5 úspěšně přistála v Oceánu bouří a odebrala zde vzorky měsíční půdy a snad i kamínků. Pořízené fotografie z přistávacího modulu i z oběžné dráhy ukazují především rovnou pláň s menšími krátery a kopcem v dáli. V noci na neděli se podařilo první automatické robotické spojení dvou sond na oběžné dráze Měsíce. Naposledy takovou operaci prováděly mise Apollo, ale toto proběhlo zcela automaticky. Čína je blízko zopakování úspěchu, který se naposledy podařil v roce 1976 sovětské sondě Luna 24. Ano, už 44 let se nic z Měsíce na Zemi nevrátilo. 

Japonská sonda Hayabusa 2 provedla 5. prosince dopoledne našeho času důležité manévry vedoucí k přistání pouzdra se vzorky z planetky Ryugu. Nejprve se oddělilo samotné přistávací pouzdro a sonda se pak dostala z kolizního kurzu se Zemí, což jí umožní v příštím desetiletí navštívit dvě další planetky – nejprve v roce 2026 planetku (98943) 2001 CC21 – a především v července 2031 by mohla dorazit k planetce 1998 KY26, která se kolem své osy otočí jednou za 10 minut! Přistání pouzdra v Austrálii proběhlo úspěšně v sobotu večer našeho času. Souhrn mise přinesl Kosmotýdeník serveru Kosmonautix.cz.

Na neděli 6. 12. v 17:17 SEČ byl přeložen start rakety Falcon 9 s nákladní verzí Crew Dragonu v rámci zásobovací mise CRS-21 k ISS.

Po měsících odkladů se dočkala startu i raketa Sojuz-ST-A z Francouzské Guayány. Ve středu 2. prosince úspěšně vynesla družici Falcon Eye 2.

Raketa Sojuz 2-1.b s urychlovacím stupněm Fregat si na kosmodromu Pleseck počkala, až utichla blesková aktivita a ve čtvrtek 3. 12. úspěšně vynesla trojici družic Goněc-M.

V neděli 6. prosince nad ránem našeho času proběhl úspěšný start čínské rakety CZ-3B s družicí Gaofen-14.

Z plánovaných startů tohoto týdne zaujme start malé čínské vědecké družice GECAM (Gravitational wave high-energy Electromagnetic Counterpart All-sky Monitor). Jedná se o jeden ze dvou teleskopů, které mají sledovat elektromagnetické protějšky gravitačních vln – vysokoenergetické záření z rychlých rádiových záblesků, gama záblesků a erupcí z magnetarů. GECAM by měl vědcům pomoci odhalit detaily o neutronových hvězdách a černých děrách i o objektech vzniklých z dvojic takových objektů, které se předtím obíhaly. Start pomocí rakety CZ-11 je v plánu ve středu 9. prosince.

SpaceX upřesnila, že plánovaný zkušební let Starship SN8 se má uskutečnit do výšky 12,5 km. Na kosmodrom Boca Chica v jižním Texasu už dorazil i šéf Elon Musk, takže testy motorů a samotný let možná proběhnou již v tomto týdnu.

Výročí

7. prosince 185 (1835 let) byla zaznamenána pravděpodobně první supernova SN185. Hvězdu "host" zaznamenali čínští astronomové a zářila po dobu asi půl roku poblíž Alfy Kentaura. Dnes se zde nachází malá mlhovina RCW 86.

7. prosince 1905 (115 let) se narodil holandsko-americký astronom Gerard Kuiper, jehož jméno si spojujeme s pásem malých těles za dráhou Neptunu, jehož existenci předpověděl. Je taky objevitelem měsíců Mirandy u Uranu a Nereidy u Neptunu. Dále objevil oxid uhličitý v atmosféře Marsu a metan v atmosféře Titanu u Saturnu. Byl také u počátků letecké infračervené astronomie.

7. prosince 1995 (25 let) započala sonda Galileo výzkum Jupiteru z oběžné dráhy planety. Nyní obíhá Jupiter sonda Juno, ale až do jejího příletu to byly právě výsledky Galilea, jež přinesly mnoho podrobností, které zatím o Jupiteru máme. Předchozí poznatky totiž pocházely jen z průletových sond Pioneer a Voyager.

8. prosince 1845 (175 let) objevil německý amatérský astronom Karl Ludwig Hencke v pořadí pátou planetku v pásu mezi Marsem a Jupiterem, kterou nazval Astraea. Objev přišel 38 roků od objevu čtvrté, a jak dnes víme nejjasnější, planetky Vesta. Astraea je naopak poměrně slabý asteroid a jestliže do jejího objevu se věřilo, že mezi Marsem a Jupiterem obíhá několik dalších planet, po objevu této planetky a dalších se to změnilo. Hencke objevil ještě šestou Hebe a nedlouho na to přišly desítky a tisíce dalších. Tím byla vytvořena nová skupina těles Sluneční soustavy. Podobná situace nastala ve 20. století, kdy za Neptunem byl objeven pouze Pluto a byl tak zařazen mezi planety, ačkoli jemu podobných a menších těles se tam nachází obrovské množství. Po objevu dalších počínaje rokem 1992 došlo na nové diskuze nad povahou Pluta, jako planety, které zatím vyústily v jeho přeřazení mezi trpasličí planety v roce 2006.

8. prosince 1925 (95 let) se narodil československý astronom, nositel Nušlovy ceny ČAS, Ladislav Křivský. Věnoval se sluneční fyzice, a to především vzniku a vývoji sluneční aktivity. Mezi nejvýznamnější výsledky jeho celoživotní práce patří např. nalezení souvislosti mezi množstvím srážek ve střední Evropě a osmdesátiletým cyklem sluneční aktivity. Jeho působení nebylo zdaleka omezeno jen na fyzikální vědy. V oboru egyptologie je autorem uznávané hypotézy o vlivu Slunce, vycházejícího a zapadajícího coby Bůh nad pouští, na tvar stupňovitých pyramid. Spolu s Františkem Jandou v lednu 1978 založil dodnes trvající pravidelné vydávání týdenních předpovědí sluneční a geomagnetické aktivity. Ve spolupráci s hvězdárnou v Úpici o byl o rok později duchovním otcem založení, opět dosud trvající, série mezioborových seminářů "Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí". Byl znalcem života, svébytným humorem optimisticky překonávajícím úskalí života.

8. prosince 2010 (10 let) proběhl první start lodi Dragon společnosti SpaceX. Let proběhl jako první ze dvou testovacích letů pro NASA (COTS Demo Flight 1). Jednalo se tehdy o druhý start rakety Falcon 9. Vše proběhlo úspěšně a Dragon jako první komerční prostředek úspěšně přistál z vesmíru zpět do oceánu.

9. prosince 1910 (110 let) se narodil americký astronom Henry L. Giclas. Objevil 17 planetek a kometu 84P. Mezi jeho planetkami je (2201) Oljato, která je zdrojem meteorického roje Chí Orionid.

10. prosince 1950 (70 let) byl zaznamenán pád meteoritu v St. Louis přímo na jedoucí auto. Řidič zastavil a našel dva asi 5 cm úlomky částečně železného meteoritu.

12. prosince 1970 (50 let) odstartovala družice Uhuru, známá též jako Explorer 42 nebo SAS-1 / SAS-A (Small Astronomy Satellite A). Šlo o první družici určenou k pozorování v rentgenovém oboru spektra. Jejím úkolem bylo prohledat celou oblohu a určit polohu rentgenových zdrojů s citlivostí na jednu tisícinu intenzity záření Krabí mlhoviny.

Výhled na příští týden 

• Geminidy v maximu
• výročí: Gemini 6
• výročí: Veněra 7 přistání
• výročí: Pioneer 6
• výročí: Mercury-Redstone 1A

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).